Jdi na obsah Jdi na menu
 


T.G.M. - 2.ČÁST

 

V letech 1899–1900, v období tzv. hilsneriády (období antisemitských nálad v českých zemích po dvou soudních procesech s židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem, obžalovaným z vraždy dvou křesťanských dívek) vede Masaryk kampaň proti rasovým předsudkům, zvláště pak proti pověrám o židovské rituální vraždě.
V roce 1900 Masaryk, společně s některými svými stoupenci ze skupiny „realistů“ zakládá novou politickou stranu, nazvanou Česká strana lidová (realistická), a později přejmenovanou na stranu pokrokovou. Masarykova strana ale nemá úspěch, v české politice má jen marginální, okrajový význam.
V roce 1902 cestuje Masaryk podruhé po Spojených států, kde na univerzitě v Chicagu přednáší o české literatuře a historii a o obecných slovanských otázkách.
V roce 1907 se Masaryk stává opět poslancem vídeňského parlamentu, a to za realistickou stranu, k mandátu mu též pomohou sociální demokraté. Poslancem je pak Masaryk až do počátku první světové války, celkem dvě volební období. V této době též Masaryk podniká svoji třetí cestu do Spojených států amerických, na sjezdu náboženských liberálů v Bostonu přednáší o náboženství v Rakousku, při své cestě též navštěvuje mnoho českých krajanů v řadě amerických měst.
V letech 1907–1908 vede Masaryk v parlamentu akci na obranu svobody vědy – hájí rakouského vědce profesora Ludwiga Wahrmunda, pronásledovaného za přednášku o rozporech mezi vědou a církevní doktrínou.
Mezi lety 1909–1911 Masaryk velmi ostře kritizuje, zejména po anexi Bosny a Hercegoviny, zahraniční politiku Rakouska-Uherska, zvláště jeho alianci s Německem – Masaryk též velmi srdnatě hájí jižní Slovany, obžalované z velezrady v procesu v Záhřebu.
V roce 1913 publikuje Masaryk (německy) první dva díly svého rozsáhlého spisu „Rusko a Evropa“ (pozn. třetí díl, a to v anglickém vydání, vyjde poprvé až v roce 1967).
Po zahájení bojů první světové války se Masaryk rozhodne pro politickou podporu Spojenců a jejich boje proti Rakousku-Uhersku a Německu – pracovně navštěvuje Itálii, Švýcarsko, Francie a Anglii, v Paříži společně s E. Benešem (viz Beneš, Edvard) a M. R. Štefánikem zakládá Československou národní radu, v Rusku a Francii pomáhá formovat československé vojenské jednotky.
V roce 1917 cestuje Masaryk do Ruska, kde po bolševické revoluci konsoliduje československou legii, která je prohlášena za část československé armády ve Francii a má se podle dohody s bolševickou vládou přesunout na západní bojiště.
V roce 1918 přijíždí Masaryk do Spojených států amerických – poté, co Francie a Anglie v podstatě uznávají Československou národní radu za československou vládu, učiní totéž i vláda americká.
Je třeba na tomto místě připomenout, že kdyby nebylo Masaryka, nebylo by ani vzniku samostatného Československa – právě Masarykem vedené zahraniční akce během první světové války a jejich brilantní zakončení ve Spojených státech v říjnu roku 1918, kdy Masaryk sepíše a vydá v amerických listech „Prohlášení československé nezávislosti“, jsou těmi rozhodujícími motivy toho, že americký prezident W. Wilson odmítne rakouské snahy o separátní mírové vyjednávání a že vyzve Rakousko-Uhersko, aby respektovalo vůli jím utlačovaných národů svobodně si zvolit politickou budoucnost. Teprve poté, co Rakousko-Uhersko zveřejní, že podmínky prezidenta Wilsona přijímá, vzniká 28. října roku 1918 samostatné Československo, k němuž se pak 30. října Martinskou deklarací připojuje slovenská politická reprezentace.
V Praze je pak Masaryk (v nepřítomnosti) revolučním Národním shromážděním 14. listopadu roku 1918 zvolen prvním prezidentem Československé republiky, a to na dvouleté funkční období. Brzy poté Masaryk publikuje spis „Nová Evropa“, nástin poválečné evropské rekonstrukce.
V roce 1920, 27. května, je pak Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem podle nové československé ústavy – do funkce prezidenta je pak zvolen ještě dvakrát, v roce 1927 (27. května) a v roce 1934 (24. května).
V roce 1925 vychází pod názvem „Světová revoluce“ Masarykova kniha memoárů a politických a historických úvah o přelomové době, jejímž mezníkem je první světová válka.
V roce 1928 český spisovatel Karel Čapek publikuje první svazek svého díla „Hovory s T. G. Masarykem“, díla, v němž ve formě dialogu s Čapkem Masaryk vypráví příběh svého života. V posledním svazku „Hovorů“ pak Masaryk vyslovuje své filosofické krédo.
14. prosince roku 1935 Tomáš Garrigue Masaryk ze zdravotních důvodů abdikuje z funkce prezidenta (18. prosince je novým prezidentem zvolen E. Beneš).
14. září roku 1937 pak Tomáš Garrigue Masaryk, zakladatel svobodného Československa v roce 1918 a první jeho prezident, na zámku v Lánech umírá. 
 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Portrét



Poslední fotografie


Kontakt


Statistiky

Online: 1
Celkem: 167499
Měsíc: 1210
Den: 56

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA