Jdi na obsah Jdi na menu
 


NAUČNÁ STEZKA ÚDOLÍM MORAVSKÉ SÁZAVY- PŘÍRODOVĚDNÝ PROJEKT

NAUČNÁ STEZKA ÚDOLÍM MORAVSKÉ SÁZAVY
PŘÍRODOVĚDNÝ PROJEKT V.A a V.B
12.10.2010

Odjezd : v 8.00 hod. z autobusového nádraží ze stanoviště č. 8 do Nepomuk, cena pro žáka 6Kč,  potom pěší túra Sázavským údolím
Návrat: do 14.30 hod. zpět na autobusové nádraží a ke škole
Akce se zúčastní všichni žáci z 5.A z 5.B
Náročnost pěší túry: 10 km -15 km
Doprovod: uč.L.Zachařová  a uč.P.Kulička
V případě nepříznivého počasí se akce ruší a proběhne v náhradním termínu.
Při vytváření tohoto projektového dne jsme částečně využili  již uskutečněný ekologický projekt z internetu.

Úkoly pro děti:

1.    POVODÍ MORAVSKÉ SÁZAVY od pramene k moři, zakreslení do mapy– zakreslovací  úkol pro skupiny podle mapy na prvním stanovišti – odpočívadlo v Sázavském údolí – tzv. v Rovinách

2.    Cestou ke Drtiči sbírání přírodnin na barevnou paletu, kterou následně vytvoří ve škole

3.    Jak se máme chovat v chráněné krajinné oblasti – úkol pro jednotlivce na rozcestí  u Drtiče
- názorné tabule zákazů, co se nesmí

4.    Odpočinek na hřišti u Drtiče, popř. opékání párků, historie těžení kamene v Sázavském údolí, české granáty v říčce

5.    Cestou na rozcestí v Albrechticích – vyplňování pracovních listů podle informačních tabulí naučné stezky – botanika
                            - zoologie
                            -život ve vodním prostředí

6.    Na točně v Albrechticích – Co se nám líbilo nebo nelíbilo v Sázavském údolí a proč

7.    Pěší přesun Albrechticemi k motorestu a cyklostezkou do Lanškrouna a ke škole

 

Botanika
Údolí Moravské Sázavy představuje svým členitým uspořádáním a pestrou skladbou hornin i půd velmi zajímavé podloží pro život řady rostlin. Současná botanická podoba údolí vznikla kooperací mezi činnostmi člověka, geologickými procesy, klimatickými vlivy a vývojem rostlinných organismů. Uvnitř údolí se tisíce let vytvářely specifické podmínky hrající zásadní roli v druhové skladbě flóry, kterou ovlivňuje i jeho otevřenost směrem k jihu. Odtud mohou za přispění živočichů a věru pronikat i teplomilné rostliny z oblasti Pomoraví. Většina rostlin je součástí lesního ekosystému, pouze část roste na podmáčených kosených nivách, mýtinách a rumištích. Bledule jarní představuje nejvýznamnější kvetoucí druh počátku vegetačního období. Vytváří na podmáčených loukách rozsáhlé koberce nezaměnitelně zkrášlující okolí Moravské Sázavy. Rostlina vyrůstá z podzemní přezimující hlízy. Na jaře se růžovými květy pyšní také lýkovec jedovatý. V nejteplejších měsících roku kvetou vzácné orchideje vemeník dvoulistý a bradáček vejčitý.


Život ve vodním prostředí
V toku Moravské Sázavy je hlavním dodavatelem základních živin splach a spad materiálu i látek z okolí. Dno tvoří větší kameny a štěrk. Pouze v zákrutách se nacházejí pískové naplaveniny. Živočichové vodního toku jsou dobře přizpůsobení silnému proudu tvarem těla a končetin, nebo žijí přitisknutí těsně k podkladu dna či spodní části kamenů. Okolí řeky je zarostlé olšemi, lískami a vrbami, které směrem do strání přechází v podmáčené, občas zaplavované nivy s bujnou vegetací.

Potravní řetězec pstruhového pásma, do kterého náleží Moravská Sázava po celé délce údolí, má poměrně jednoduchý systém. Naplavenými organickými látkami, detritem, řasami a mikroorganismy se živí bezobratlí. Dominantní úlohu tu mají početné skupiny larev létajícího hmyzu a korýši. Bezobratlé živočichy požírají ve všech stádiích nejen ryby, ale i ptáci a obojživelníci. Přirozeně zde žije pstruh obecný potoční a drobná vranka obecná. Malé rybky všech druhů pronásleduje pestře vybarvený ledňáček obecný. Vidět zde můžeme i specializovaného lovce vodního hmyzu skorce vodního, který jako jediný z našich ptáků umí chodit po dně pod vodou.

Zoologie
Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím druhovou skladbu fauny Sázavského údolí je les. Pro velkou část z nich představuje les v mnoha směrech nenahraditelný prostor, který často vyhledávají i živočichové původně vázaní na stepní a luční prostředí. Na množství tvorů jsou nejbohatší lesy listnaté. Lesy smíšené jsou jen nepatrně chudší. Za zoologicky chudé lze považovat smrkové monokultury. V nich téměř neexistuje lesní podrost, nebo je silně redukován a vrstva jehličí omezuje i výskyt většiny bezobratlých. Místní lesy jsou z části smíšené a z části mozaikovité, kdy se různě velké plochy lesa proměnlivé věkové a druhové skladby neustále střídají.
Teplé jižní svahy vyhledávají početné skupiny motýlů. Jejich výskyt ovlivňuje především existence rostlin, kterými se živí housenky. Z mnoha desítek zde zaznamenaných druhů se běžně setkáme s otakárky fenyklovými. U skalních výchozů a okrajích lesů běžně loví ještěrka obecná. Na bohatých zdrojích lískových oříšků si občas pochutnává nepřehlédnutelný ořešník kropenatý. Běžně se v lese můžeme setkat s kunou skalní, která často proniká do obcí v okolí údolí.

 

ÚKOL PRO JEDNOTLIVCE
Písemné zodpovězení a doplňování pracovních listů týkajících se jednotlivých zastavení naučné stezky - botanika
                       - zoologie
                                                   - život ve vodním prostředí

( Najdete ve fotogalerii)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Portrét



Poslední fotografie


Kontakt


Statistiky

Online: 2
Celkem: 165029
Měsíc: 1276
Den: 37

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA