Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karel IV.

Karel IV.

Karel IV se narodil 14. 5. 1316 a zemřel 29. 11. 1378, byl to český a německý král, od roku11346,a římskoněmecký císař od roku 1355, z dynastie Lucemburků. Také nejvýznamnější evropský vládce pozdního středověku byl nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Byl původně křtěný Václav, a jméno Karel přijal při biřmování v roce 1323. Měl čtyři manželky:v letech 1323 – 48 Markéta, zvaná Blanka z Valois, 1349 – 53 Anna Falcká, 1353 – 62 Anna Svídnická,a od roku od 1363 to byla Alžběta Pomořanská. Byl otec 12 dětí, z nichž nejvýznamnější byli pozdější čeští a římští panovníci Václav IV. a Zikmund, dále syn Jan, zv. Zhořelecký, a dcera Anna, manželka anglického krále Richarda II. V souladu s lucemburskou tradicí byl vychováván od roku 1323 na francouzském královském dvoře, kde získal kvalitní vzdělání. V letech 1330 – 31 pobýval v Lucembursku, v letech 1331 – 33 byl zástupce otce v severoitalské lucemburské signorii, od podzimu 1333 spravoval České království místo nepřítomného otce, jako markrabě moravský byl pak od roku 1334. Byl českým sněmem uznán za budoucího panovníka v roce 1341. Od 40. let byl favorit papežské kurie na hodnost římského panovníka proti císaři Ludvíku Bavorovi; z tohoto důvodu bylo povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství a na Pražském hradě byla zahájena stavba metropolitní katedrály sv. Víta. Dne 11. 7. 1346 byl Karel IV. zvolen v Rhens na Rýně hlasy pěti kurfiřtů římským králem. 26. 8. 1346 po otcově smrti zvolen králem českým. Po skonu Ludvíka Bavora 1347 byl všeobecně uznáván v německých oblastech římskoněmecké říše; od té doby České království bylo jako hlavní centrum římskoněmecké říše všestranně zvelebováno. 7. 4. 1348 přičleněním slezských knížectví a Horní Lužice vytvořil soustátí zemí koruny české, které v roce 1368 rozšířil o Dolní Lužici a 1373 o Braniborsko. V roce 1349 učinil bratra Jana Jindřicha moravským markrabětem. Rezidencí Karla IV. byla Praha, o niž mimořádně pečoval. 8. 3. 1348 založil Nové Město pražské, 7. 4. 1348 univerzitu, v roce 1357 nechal postavit nový kamenný most přes Vltavu, přestavován byl královský palác na Pražském hradě i Vyšehrad, bylo rozšířeno pražské opevnění. V německých oblastech říše se oblíbeným Karlovým místem stal Norimberk (Nürnberg), jako schránu pro říšské korunovační klenoty vybudoval hrad Karlštejn u Prahy.V roce 1355 podnikl římskou cestu, během níž byl 6. 1. 1355 korunován v Miláně italským králem a 5. 4. 1355 v Římě císařem římskoněmecké říše, čímž se stal formálně světskou hlavou křesťanstva. V letech 1355 – 56 vydal Zlatou bulu, která měla platnost ústavního zákona, v Českém království neprošel pro odpor šlechty zákoník Maiestas Carolina. V roce 1365 byl korunován v Arles králem arelatským, 1368 podnikl druhou římskou cestu, 1378 rokoval s francouzským králem Karlem V. o návratu papeže z Avignonu do Říma a o rozdělení sfér vlivu v Evropě.Byl to autor několika spisů, např. autobiografie Vita Caroli (Život Karlův) či legendy o svatém Václavu.

 
 

 

Portrét



Poslední fotografie


Kontakt


Statistiky

Online: 2
Celkem: 165029
Měsíc: 1276
Den: 37

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA